úterý 17. června 2014

Sázavský Blizák 2014



Judgment day 

Tak co mělo přijít, přišlo. Plni očekávání jsme se v sobotu ráno, postavili na start Blizáka. Způsobně jsme se zařadili do zadní části startovního pole, to abychom měli koho předjíždět, přece jen vyhrát stylem start - cíl není náš způsob závodění, chceme si to užít ;-)



Startovní výstřel přišel a pak ta úžasná atmosféra, kdy se desítky kufrů cvaknou do pedálů, prostě vzpomínky na doby minulé se ozvaly.
Přišel standardní stoupací kopec do Bělokozel, kde se oddělí zrno od plev a bylo jasno, jedeme si náš závod stylem start - cíl 
Po asfaltové agónoii, Tomáš Kvasnička promine, že jsem si půjčil název úseku z našeho oblíbeného Singltreku pod Smrkem a uhnuli jsme do přírody. Po chvíli jsme se napojili na trasu, na které jsem si závod projížděl.
Pak přišla vesnice se srazem veteránů a zase šup do lesa, lebky se blíží 



Následoval hezký technický úsek nad Ledečkem, nejtěžší sjezd k řece byl bypassnut asfaltem a dole u mostu jsem měl bikerku stále nepoškozenou za zády. Takže dobrý. Pak kousek kolem vody s hlodavčí rodinkou a vyhlídka v Ratajich volá 


Cestou nahoru můj Miláček trhnul frajery kteří se na ni vytahovali ve sjezdech, na vyhlídku nebyl moc čas a po prvním tlačicim úseku se jelo dál. 

Na hřebenu jsem poznával místa kudy po nedělích pobíháme s kamarády ze Sázavy a zase přišlo pár sjezdů a výjezdů a byli jsme v Talmberku. Ano domů to jsou 4km z kopce po asfaltu,  ale my nejsme na výletě, pořadatel to chce jinak. Výjezd po červené do Mrchojed a.... Buféééééééét :-)
Dát rychle koláčky, vodu, banán, možnost rychlého servisu s vyzvednutím bajka za 14 dni odmítám a valíme dál. Lesními úseky sjíždíme zpět do údolí kde nás čeká hrází vylepšený brod. Já si nabral do bot, Miláček tam skoro zaplul úplně ale jedeme dál.



Kousek asfalt, pak dolů a tlačit. To se prostě nedalo. Pak tam lousknout kašpárka a byli jsme zase nahoře. Aby toho vrcholu nebylo málo, tak ještě výše a když jsme se přehoupli přes Mělník přišel nelehký sjezd do Vlkančic.
Pak ještě mokrý, travnatý a kamenitý úsek v rovině a přišlo to! Rozhodující  TEJRÁK zase až na louku před Mělníkem. Tady pod kopcem opouštím Miláčka a jedu sám. Tady už to zná a nic jí nehrozí. Pak mě to mrzelo, zrovna v tomhle kopci chytla krizi 
V kopci dojíždím dědu, stydím se, 30 let rozdíl  ale co, má najeto z Malorky 
A pak už jen sjezd po louce, hnus, šotolina a cihly ale tygra jsem ustál. Serpentiny po asfaltu dolů, lávka, ostrov, vítězný oblouk, klobása, pivo a pohoda. 




Blizák nakonec tolik nebolel, Miláček byl dokonce na bedně, druhá nejlepší bajkerka ze Sázavy 
Kdo by to chtěl zkusit, trasu mám zatím v paměti, a pro případ ztroskotání i v GPS, můžeme to projet, stačí nám na to 3 hodiny  na pohodu




 (7)

Žádné komentáře:

Okomentovat