pondělí 2. března 2015

Jaro ještě nepřišlo.

Jak už to tak bývá,  v pracovních dnech je nádherně,  pohled přes okno kanceláře je tryznivy a nepomůže tomu ani cesta na oběd nebo pohled skrze okno vozidla.
Po nesmělem pokusu první letošní jízdy,  kdy jsme s Radkou na trase Sázava -  Č.  Šternberk -  Rataje -  Sázava pěkně vymrzli,  bylo záhodno už konečně zase vyjet.
  Netroufl jsem si v sobotu vyjet s novým extrémním silnicarem z naší běhací party. Na svou obhajobu uvádím,  že jsem byl po tzv.  sichte od A do Z a jeho naplánována trasa nevestila nic jednoduchého.  Padlo jasné rozhodnutí,  jedeme s Radkou sami.  Dilema bylo tady.  Lehká,  krátká,  po rovině,  bez kopců,  silnice,  terén.  Prostě spousta proměnných a dalším limitem je v půl šesté tma.  Vzpomínám,  jak jsme se v létě po jednom dojezdu zasekli na Mande a přijeli za hluboké tmy :)  blikacky máme,  ale nyní to je tak že po setmění půjde teplota k nule :( umřít nechceme   Honzu Kopku obdivujeme,  ale toť vše. 
Další legrace vznikla při oblékání,  prý nemá co na sebe :) když jsem porovnal hromádky ve skříni,  musim uznat,  NEMÁ :D holt jezdím na kole déle a lecos jsem nasyslil. 
Takže rozhodnutí bylo -  kolem 30km, okruh,  více asfalt ( mám obutí uzovkoviteho charakteru) a do soumraku doma. 
Počasí samozrejme nebylo jako v týdnu,  sluníčko bylo za mírným oparem ale v podstatě bylo hezky.  Sjeli jsme lesem na silnici a zahájili warm up před tejrakama.  Pak to přišlo,  Skalice,  Strimelice,  Ondřejov.  Zima nám opravdu nebyla.  Po odbočení k Hrusicim se před námi otevřelo Ladovske Posázaví.  Nezbylo než si zavolat,  To je paráda!  Na serpentynach jsem chtěl fotit ale nenajel jsem si dostatečný náskok.  Hezké fotky budou i příště. 
Tady už začínalo být jasné,  že teplo skončilo.  V okamžiku,  kdy jsme nasadili dlouhý sjezd ke Hlasce jsme konstatovali,  že tudy jsme ještě nejeli a užívali si nové pohledy na D1 z údolí.  Ale bylo kosa jako pjase.  Jediné co nás mohlo hřát bylo vědomí,  že se blížíme k občerstvovne u privozu,  a že domů už nás čeká jen kopec  k baráku.  
  Ve Zlenicich u privozu je otevřený stánek,  takže padly zimní nápoje a tatranky a šli, teda jeli, jsme to doklepnout.  Pěkně kolem vody přes Chocerady,  Mandu jsme vynechali,  byť zahrádka byla k dispozici ;)  a mazali domů.  Kafe a Kácovka byly tou správnou odměnou a pak už jen odpočinek s vědomím,  krásné využitého společného odpoledne :) 
Jaro ještě nepřišlo,  ale mám silný pocit,  že zima kope z posledního ;)
VikThor